Proč zachraňovat prales?
Sumatra byla vždy vnímána jako ohromný ostrov plný neprostupných pralesů, vysokých hor, sopek a ohromných řek. Za posledních 100 let se však tvář tohoto ostrova výrazně změnila. Miliony hektarů přirozených porostů tropického deštného pralesa postihla hrůza v podobě „dřevěné horečky“, která za posledních 30 let vyplenila 60% deštných pralesů celé Jihovýchodní Asie.
V měsících srpen – listopad 2015 byly úmyslně zapáleny obrovské plochy deštného pralesa včetně národních parků v Indonésii. Během 4 měsíců shořelo přes milion hektarů deštného pralesa včetně jeho zvířecích obyvatel.
Vše ve jménu plánovaných výsadeb palem olejnatých a pro papírenský průmysl. Jedná se o nejhorší úmyslně založenou katastrofu 21. století ve jménu nadnárodních organizací, států a společností obchodujících s palmovým olejem a papírem. Společností, kterým jde jen o peníze, bez ohledu na budoucnost budoucích generací.
Co na to světová veřejnost a média?
…po 3 měsících vytrvalých požárů stále mlčí…
 
Tropický deštný prales je největší suchozemskou přírodní „továrnou“ na kyslík. Tvoří se v něm voda a světová oblačnost, která je tolik důležitá pro udržení stabilních klimatických podmínek. Žije v nich a roste více než 50% všeho živého a zeleného na Zemi. Jsou nehraditelným ekosystémem!
Jeho každodenní devastace ve jménu ekonomiky a neudržitelného rozvoje, je tragédií a zločinem současnosti. Většina lidí se na něm podílí svým konzumním způsobem života. Poptávka po tropickém dřevu, nadměrná spotřeba papíru, či světový obchod s divokými druhy zvířat, jsou toho důkazem. Konzumace potravin a používání kosmetiky s obsahem palmového oleje jen dokresluje tento smutný vývoj lidské civilizace, která jen těžko připouští svůj díl odpovědnosti za devastaci deštných pralesů díky palmě olejné.
 
Zdroj textu: http://pralesdetem.cz/ohrozeni/
 
Zachraňme přírodu Indonesie:www.mimpiindonesia.org/index.php  
 
 
- Palmový olej je jedlý rostlinný olej, který se získává lisováním z oplodí tropické palmy olejné (Elaeis guineensis), která původně pochází ze zemí západní Afriky, avšak v současnosti se již pěstuje v celém tropickém pásmu.
- Na plantážích, kde je mýcena původní vegetace (navíc často technikou vypalování), je pěstována jako monokultura, která působí značné ekologické škody.
- Tropické deštné pralesy představují jen 6 % zemského povrchu, avšak žije zde až polovina všech druhů živočichů a rostlin. Jeden hektar tropického deštného pralesa je tak biologicky daleko rozmanitější než jeden hektar lesa mírného pásu.
- Palma olejná, ze které se palmový olej a tuk získávají, je hlavním původcem odlesňování a patří mezi největší ekologická rizika současnosti. Například Indonésie se díky masivní produkci palmového oleje (35 milionů tun, 53.4 % světové produkce) a spojenými negativními efekty stala 3. největším producentem CO2 na světě (USDA, srpen 2016).
- Úbytek pralesního biotopu s sebou nese vážné environmentální hrozby - masivní vymírání živočišných i rostlinných druhů, znečištění prostředí, narušení místního klimatu a s ním spojené riziko ničivých povodní a eroze půdy nebo každoroční mohutné požáry vznikající zejména při vypalování lesů a rašelinišť. 
- Nebezpečné jsou rovněž sociální dopady. Prales je domovem mnoha menších etnik a kmenů. Zabírání stále větší plochy vede k mnohdy násilnému vytlačování původních obyvatel z jejich domovů, vykořisťování, ničení kultury a někdy i k zániku celého kmene. 
- Nepřetržitým vypalováním  pralesa s cílem získat více půdy pro pěstování ziskových palem se navíc Indonésie stala třetím největším světovým producentem emisí. Během lesních požárů, které v Indonésii vypukly na podzim roku 2015 a které byly mnohými zdroji nazvány nejhorší ekologickou katastrofou 21. století, množství emisí dokonce překonalo i Spojené státy  a zhruba pětkrát lidnatější Čínu, které jsou největšími světovými znečišťovateli klimatu.
- Intenzivní pěstování palmy olejné, z jejíchž plodů se palmový olej vyrábí, je v současné době jednou z hlavních příčin kácení deštných pralesů v tropických oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Rozšiřování plantáží palem olejných se nyní podle ochránců přírody přesouvá čím dál více z Asie do Afriky. Stejně jako orangutani tak začínají být poptávkou po palmovém oleji ohrožené i gorily, šimpanzi či třeba pralesní žirafy okapi.
- Palmový olej je dnes součástí téměř poloviny všech potravinářský výrobku od margarínů a pokrmových tuků, přes instantní pokrmy až po výživu pro kojence. Spotřebitelé se mu však nevyhnou ani v drogistických či kosmetických produktech, farmaceutikách nebo krmivech pro zvířata. Z palmového oleje se vyrábí i biopaliva nebo průmyslová maziva. 
 - Je nutné připomenout, že jedněmi z největších spotřebitelů palmového oleje a jeho derivátů jsou již léta právě evropské státy. Zodpovědnost tudíž padá na téměř každého z nás, neboť jsme to právě my, spotřebitelé, kdo pohání globální poptávku po palmovém oleji a ovlivňuje tím dění na druhé straně naší planety.
- Celý svět si konečně čím dál více začíná uvědomovat dopady dosavadního nezodpovědného přístupu k přírodě a životnímu prostředí.
 
Zdroje: