Mýty a omyly

Brožurka představuje zajímavý zdroj informací k problematice poruch příjmu potravy. Měla by posloužit jako odpověď na mýty, které kolem poruch příjmu potravy bez přestání kolují. Brožurka se nejdříve věnuje jednotlivým poruchám příjmu potravy nebo projevům, které lze jako takové označovat - mentální anorexii, mentální bulimii, záchvatovitému přejídání, bigorexii a ortorexii. Následně vyvrací 18 nejčastějších mýtů. Pčet stran 22. 

Mýtus č. 1: Poruchy příjmu potravy jsou jen pojem, který si mladí vymysleli, aby byli důležití

Mýtus č. 2: Vzniku poruchy příjmu potravy předcházejí vážné psychické problémy a potřeba se za něco trestat

Mýtus č. 3: Štíhlost zajistí oblíbenost ve společnosti

Mýtus č. 4: Lidé s poruchou příjmu potravy ve skutečnosti nechtějí pomoci

Mýtus č. 5: Na mentální anorexii se nedá zemřít

Mýtus č. 6: Pokud je člověk extrémně hubený, stačí jen přibrat a nehrozí mu žádné zdravotní problémy

Mýtus č. 7: Mentální anorexie není spojena se zvracením

Mýtus č. 8: Na mentální bulimii se nedá zemřít

Mýtus č. 9: Mentální bulimie je méně nebezpečná v porovnání s mentální anorexií

Mýtus č. 10: Mentální anorexie se týká pouze vyhublých modelek a mentální bulimie zase jen dospělých žen

Mýtus č. 11: Záchvatovité přejídání není nemoc – je to pouze rozežranost a slabá vůle

Mýtus č. 12: Tuk v našem těle nemá co dělat – čím míň tuku, tím víc zdraví

Mýtus č. 13: Poruchami příjmu potravy trpí jen mladí v pubertě

a mnoho dalších